#LOCKDOWN aneb poznej hranice svého království
I přesto, že máme pocit, že známe svůj domov dokonale, že když v Prysku žijeme od narození, tak víme jak naše okolí vypadá. Lockdown nás uzavřel na tajuplném území, které přináší mnohá překvapení, pokud vyrazíte na cestu kopírující hranice preškavského království. Během 3 týdnů po hranicích Preškavy.
Preškavská katastrální hranice prochází místy, kam se člověk jen tak nevydá, pokud nezabloudí. Občas prochází bažinou nebo hustým bukovým podrostem jindy kopíruje špičaté sopečné vulkanity či historické cesty.
katastrální hranice obce Prysk
ČÁST 1. – JIHOVÝCHOD
OD PSÍHO KOSTELA PO PRÁCHEŇ
-
K pramenu Pryského potoka, jehož vody končí v Severním moři.
Na ledovec s výhledem na Krkonoše.
Po hraničních valech na nejvyšší bod Prysku.
A po Lužické magistrále k Práchni.
Na ledovec s výhledem na Krkonoše.
Po hraničních valech na nejvyšší bod Prysku.
A po Lužické magistrále k Práchni.
Hranice protíná lesní cestu vedoucí z Čertovky nad Kytlice kousek od Psího kostela. Prochází vzrostlým lesem a holosečemi po kůrovcové kalamitě. Hranice není moc přehledná a tvoří ji občas pískovcový nebo čedičový patník (Kinského lesy, katastr obcí).
Na úpatí Medvědí hůrky (643 m.n.m.) je rozvětvený pramen Pryského potoka, který později prochází celým preškavským údolím a na konci katastru se vlévá do Kamenice, která pak vtéká v Hřensku do Labe.
Hranice občas vede malým bukovým podrostem a strmě stoupá nahoru, odkud je výhled na nedaleký Stříbrný vrch (609 m.n.m.) až na úpatí tzv. Polevského ledovce.
Na Polevském ledovci, který už postupně taje a přechází do jarní louky, ještě občas projede nějaký nadšený běžkař. V zimní běžkařské sezóně je jinak ledovec plný lidí.
Obráceným směrem do vnitra katastru Preškavy lze vidět vzdálené siluety vrcholů v děčínském okrese (Zámecký vrch, Děčínský sněžník).
Průmět oddělující České středohoří od Labských pískovců.
Průmět oddělující České středohoří od Labských pískovců.
Historická alej vzrostlých buků se silným genius loci a memento
– patník z roku 1831 oddělující tehdejší Ober Preschkau od Blottendorfu.
– patník z roku 1831 oddělující tehdejší Ober Preschkau od Blottendorfu.
Hranice míjí Polevsko (Blottendorf) s významným bodem – kapličkou Nad Polevskem, odkud je viditelný Klíč, Ještěd, Trosky i Sněžné Jámy.
Hranice okolo Klůčků tvoří celá řada agrarních a hraničních valů ~ sesbíraných (povětšinou čedičových) kamenů naskládaných v široké liniové valy s často vysázenou alejí přírodního typu (lesních stromů).
Z velmi historicky významného trojmezí oddělující katastrální území Prysku, Polevska a Okrouhlé je vidět přes Střední a Břidličný vrch až Lilienstein v Německu, stejně tak jako stěna pískovcových skal včetně Pravčické brány.
Klučky – nejvyšší bod katastrálního území Prysku (640 ~ 642 m.n.m.) je vrchol bez výhledu, se "smutným" patníkem lezoucím ze země pár metrů od frekventované Lužické magistrály (zimní běžkování).
Čedičový lom na Lužické magistrále patřící do katastrálního území Prysku s unikatnímí obnaženými čedičovými sloupy (podobnými jako na Panské skále a nebo Zlatém či Stříbrném vrchu a dalších místech v okolí) je v II. zóně CHKO Lužické hory.
Historická mapa Stabilního katastru ( https://ags.cuzk.cz/archiv/) z roku 1843 (Ober Preschkau) zobrazuje desítky malých pozemků v okolí současného již neaktivního lomu Klůčky.
Cesta poté kopíruje Lužickou magistrálu až k louce u vysílače, kde odbočuje vpravo napříč vrstevnicemi po dalším čedičovém hraničním valu až k silnici Polevsko – Prácheň.
Část II. – Z hřebene přes sopku ke křížku